Zahlavi

Jak spolu souvisí věda a diplomacie? To vysvětlí francouzský ekonom a diplomat

Jak spolu souvisí věda a diplomacie? To vysvětlí francouzský ekonom a diplomat

Tue Jun 12 10:28:58 CEST 2018

Jak vědecké otázky ovlivňují mezinárodní politiku? A jsou vědci dobrými vyslanci svých zemí? Takové otázky si klade kniha francouzského profesora ekonomie a diplomata Pierra-Bruna Ruffiniho nazvaná Věda a diplomacie. Nový rozměr mezinárodních vztahů, která vychází česky v nakladatelství Academia. Knihu dnes od 16 hodin ve Francouzském institutu v Praze uvede sám autor. Součástí křtu je také přednáška a panelová diskuse, kde budou diskutovat i Rut Bízková ze Středočeského inovačního centra, bývalý předseda AV ČR Jiří Drahoš, Otakar Fojt z Velvyslanectví Spojeného království v Praze a Mathieu Wellhoff z Francouzského velvyslanctví v Praze. 

Pierre-Bruno Ruffini působí jako profesor ekonomie na Univerzitě v Le Havre, kde v letech 2000–2005 působil rovněž jako rektor. Diplomatickou zkušenost získal jako rada pro vědu a technologii na francouzských velvyslanectvích v Rusku (2007–2010) a Itálii (2010–2013). Jeho kniha je první odbornou publikací systematicky mapující vědeckou diplomacii – nové odvětví mezinárodních vztahů, v němž se setkává věda se zahraniční politikou.

„Vědecká diplomacie se neomezuje jen na vztahy mezi jednotlivými státy, ale hraje významnou roli rovněž na multilaterální úrovni při řešení globálních výzev, jakými jsou například změna klimatu, výzkum kosmu, nebo zřizování a provoz velmi nákladných mezinárodních výzkumných infrastruktur – zde jmenujme například známý urychlovač částic v ženevském CERN, či stavbu termonukleárního experimentálního reaktoru ITER v jižní Francii,” píše v předmluvě ke knize bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

„Většina států s rozvinutou vědeckou diplomacií má své vědecké atašé především ve velkých zemích, které jsou technologicky na výši (země G7), v zemích rychle se rozvíjejících ekonomik (BRICS), případně i v dalších destinacích podle konkrétních priorit. V České republice působí vědečtí atašé několika zemí. Velmi viditelná v tomto směru jsou zvláště diplomatická zastoupení Francie a Spojeného království,” dodává Drahoš, podle nějž vědecká diplomacie už není jen výsadou zemí velkých rozvinutých ekonomik.

V posledních desetiletích jí totiž věnují pozornost i menší země – předkládaná kniha přináší konkrétní informace zejména o Švýcarsku, které disponuje v zahraničí 20 vědeckými poradci, a dále o Maďarsku a České republice.

Publikaci, která vyšla roku 2015 v originále, do češtiny přeložil Tomáš Duběda.

Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Nakladatelství Academia