Jak se žije českým důchodcům

Jak se žije českým důchodcům

Tue Jul 04 12:11:05 CEST 2017

Pro stát, seniory i společnost je výhodné, pokud zůstanou senioři výdělečně činní i po dosažení důchodového věku. Zvyšuje se tak jejich životní úroveň, vzrostou příjmy a naopak klesnou výdaje státu a společnost nepřijde o celoživotní pracovní zkušenosti nejstarší generace. Taková zjištění přináší studie expertů z think-thanku IDEA CERGE-EI na téma příjmů seniorů.

Studie IDEA pro volby 2017: Příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace Jiřího Šatavy a Filipa Pertolda shrnuje základní fakta o příjmové situaci českých důchodců. Tu zásadně ovlivňuje nastavení tří oblastí důchodového zabezpečení: podmínky práce v důchodovém věku, nastavení nástupního důchodu a mechanismus průběžného zvyšování důchodů – tzv. valorizace. „V návaznosti na studii se politických stran ptáme, jaká opatření s potenciálem změnit příjmy v důchodu u současných důchodců, případně seniorů pár let před důchodem, budou po volbách prosazovat,” vysvětluje Jiří Šatava z IDEA CERGE-EI.


Zdro: Pixabay

V současnosti však stát seniory v důchodovém věku podporuje nedostatečně. Průměrnému seniorovi, který rok přesluhuje, aniž by pobíral důchod, se při přesluhování obětovaný důchod a odvedené pojistné a daně vrátí díky navýšení budoucích důchodů až za 28 let!

Takové skutečnosti přispívají k malé pracovní aktivitě českých důchodců. Po dosažení důchodového věku pracuje pouze 13 % českých důchodců, což je téměř třikrát méně než například ve skandinávských zemích, jako jsou Norsko, Švédsko nebo Island. Vývoj posledního dvacetiletí přitom ukazuje, že je trh práce v České republice nemá problém pracovní sílu seniorů bez obtíží dlouhodobě vstřebávat.

Nástupní důchod a valorizace

Stávající systém důchodového zabezpečení výrazně nivelizuje příjmy důchodců, což relativně efektivně chrání české důchodce před pádem pod hranici chudoby. Sedmiprocentní podíl důchodců pod touto hranicí je dokonce čtvrtý nejnižší v Evropské unii. Ovšem většinu z nich neochrání před výrazným poklesem životní úrovně. Čisté příjmy totiž po odchodu do důchodu klesají o 42 %. Výrazněji se sníží čisté příjmy seniorů s nadprůměrnými výdělky, ženám a samostatně výdělečným osobám.

Mechanismus valorizace přitom kompenzuje průměrný růst spotřebních cen. Pokrýt však nemusí růst cen domácnosti seniorů, který se může odlišovat od toho průměrného. Valorizace také obvykle zaostává za průměrným růstem reálných mezd – zaostává přitom tím více, čím vyšší je nástupní starobní důchod. „Způsobů, jak zvýšit čisté příjmy v důchodu u současných padesátníků a starších je mnoho. Je na politických subjektech, aby občanům před volbami předestřely, jaká opatření budou po volbách prosazovat, vyzdvihuje Jiří Šatava.

Studie IDEA pro Volby 2017: Příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace je druhou ze série tří studií, které připravil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA CERGE-EI) jako součást projektu „IDEA pro Volby 2017. Záměrem expertů z think-thanku Národohospodářského ústavu AV ČR je představit voličům vybraná socioekonomická témata a formulovat klíčové otázky pro veřejnou diskusi. Posléze, na podzim 2017, analyzují, jaké odpovědi nabízejí programy jednotlivých politických subjektů.

Studie obsahuje následující otázky pro veřejnou diskusi:

  1. Budete prosazovat zvýšení finanční motivace k práci u seniorů v důchodovém věku?
    Preferujete: (a) snížení zdanění práce (snížení pojistných nebo daně z příjmu fyzických osob), (b) vyšší zohlednění práce v důchodovém věku?

  2. U jakých skupin seniorů zvýšíte podporu práce v důchodu?
    Budou navrhované změny více podporovat práci v důchodovém věku bez/se současným pobíráním důchodu?

  3. Budete prosazovat změny v nastavení nástupních důchodů?

  4. U jakých skupin byste nejspíše zvýšili/snížili nástupní důchody?
    (a) u důchodců s předchozími nízkými, středními, nebo vyššími příjmy, (b) u žen, nebo mužů, případně (c) u zaměstnanců, nebo samostatně výdělečně činných osob?

  5. Valorizace
    Měla by podle vás valorizace více než dnes akcentovat růst reálných mezd nebo třeba životních nákladů důchodců?

  6. Navrhujete jiná opatření, která by změnila výši důchodů u současných důchodců nebo u seniorů, kteří do důchodu odejdou v následujících pěti letech?

  7. Jaká opatření pro zajištění financování navrhovaných změn případně navrhujete?

První studie IDEA CERGE-EI – Podpora rodin s dětmi
Třetí studie IDEA CERGE-EI – Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření


Na téma, jak věda ovlivňuje věřejné politiky, více rovněž v druhém čísle časopisu
A / Věda a výzkum.



stažení pdf


Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pixabay