Zahlavi

Jak rozvíjet inovace?

Jak rozvíjet inovace?

Tue Jun 12 21:30:00 CEST 2018

Na téma národních a regionálních inovačních systémů, a to především v Německu a České republice, diskutovali odborníci 29. května 2018 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Workshop s mezinárodní účastí uvedl koordinátor programu Strategie AV21 Účinná přeměna a skladování energie a ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR dr. Jiří Plešek, účastníky přivítal místopředseda Akademie věd ČR prof. Jan Řídký.

Hlavní řečník Holger Kohl, který je profesorem trvale udržitelného podnikového rozvoje na Technické univerzitě Berlín a ředitelem divize podnikového managementu ve Fraunhoferově institutu pro výrobní systémy a konstrukční technologie, představil inovační systém Fraunhoferovy společnosti. Ta produkuje v průměru 600 patentů ročně a 50 % výzkumu odevzdává formou transferu technologií a znalostí do průmyslu. Ústavy Fraunhoferovy společnosti hospodaří s rozpočtem 2,3 miliardy eur, z čehož 70 % tvoří příjmy ze smluvního výzkumu a veřejné výzkumné projekty. Část rozpočtu od státu vychází z výkonnosti konkrétního ústavu. V posledních 15 letech proto bylo v důsledku nedostatečné výkonnosti zavřeno 8 ústavů.



Holger Kohl uvedl, že Fraunhoferova společnost rostla i v době hospodářské krize a v současnosti meziročně roste průměrně o 5 % – což je více než německá ekonomika. Ačkoli jsou příjmy ze smluvního výzkumu enormní, až 50 % zakázek tvoří kontrakty v hodnotě 5–10 tisíc eur, které jsou uzavřeny s malými a středními podniky. Působnost společnosti příznivě ovlivňuje i německou ekonomiku – ačkoli společnost získává z veřejných zdrojů pouze 1,1 miliardy eur ročně, její výzkum podněcuje inovace v průmyslu ve výši 20 miliard eur. Další prospěch získává stát, který z průmyslových podniků vybere daň v hodnotě čtyři miliardy eur. Až 20 % příjmů společnosti přitom pochází ze zahraničních operací (nejvíce v USA nebo ve Švýcarsku).

O zaměření výzkumu rozhoduje Fraunhoferova společnost nezávisle. V dozorčích radách ústavů působí zástupci průmyslu, kteří pomáhají formovat budoucí směry výzkumu. Řediteli ústavů musejí být výhradně univerzitní profesoři, čímž je zajištěn kontakt s nejnovějšími vědeckými poznatky. Společnost také provádí pravidelné marketingové analýzy, jejichž prostřednictvím zjišťuje obory, do nichž je průmysl ochoten v následujících pěti letech investovat.



Závěrem Holger Kohl představil projekty, které se zaměřují na podporu národních a regionálních inovačních systémů v jiných zemích. Zmínil například podporu brazilské sítě výzkumných ústavů Serviço Nacional de Aprendizagem Industrial, které společnost podpořila v oblasti strategie, provozu, řízení, propojení s průmyslem a posílení národního inovačního systému. Dále představil projekt stavby výzkumného a vývojového centra v Dubaji, jež se orientuje na témata relevantní pro oblast Perského zálivu, projekty výstavby průmyslových parků a výzkumných center v Číně a pro podporu inovačních systémů v Rakousku, Maďarsku a dalších.

Programy podpory aplikovaného výzkumu v kontextu národního inovačního systému České republiky představil předseda Technologické agentury ČR Ing. Petr Očko. Zaměřil se na strukturu výzkumu a vývoje v ČR a klíčové sektory, na které se agentura zaměřuje: tedy průmysl 4.0, nové technologie, materiálový výzkum, nanotechnologie, kulturní a kreativní průmysl, chytré a zelené technologie, humanitní a společenské vědy. Představil důležité programy podpory aplikovaného výzkumu, jako jsou EPSILON, DELTA, THETA a Národní centra kompetence, ale i další podpůrné programy jako GAMA či ZETA. Závěrem zmínil podporu mezinárodní spolupráce v programu TAFTIE a na něj navazujícím programu DELTA2.

Ředitel odboru výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Ing. Martin Švolba představil systém podpory aplikovaného výzkumu a inovací. Zaměřil se na strategii, cíle a priority v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, a to zejména na úsilí podpořit přechod ČR na výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Představil program OPPIK zaměřený na podporu životního cyklu inovace (infrastruktura – výzkum – výroba) a program TRIO na podporu klíčových průmyslových odvětví ČR. Zmínil také institucionální podporu 13 rezortních výzkumných institucí.

Poslední řečník prof. Vladimír Mařík, někdejší ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při Českém vysokém učení technickém v Praze referoval o úspěšném projektu vysokoškolského centra, které se zaměřuje na excelenci a aplikace v osmi výzkumných programech. Představil projekty společných laboratoří s Německem a Rakouskem, projekt Center of City of the Future či testovací laboratoře pro národní průmysl 4.0. Institut získává financování v plné výši z projektů veřejné podpory a smluvního výzkumu. Patří sem také devět projektů z programu Horizont 2020 a dva Evropské výzkumné rady. Pracoviště poskytuje postgraduální vzdělávání a spolupracuje se zahraničními partnery, zejména z Německa, Francie a Japonska. Mezi důležité průmyslové partnery patří Porsche, Rockwell Automation, VW, Eaton, Ford či RWE.



Workshop se uskutečnil pod hlavičkou programu Strategie AV21 Účinná přeměna a skladování energie, o kterém se více dočtete rovněž v časopise A / Věda a výzkum (1/2017).



Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Patrikem Zimou, Ústav termomechaniky AV ČR
Foto: Ústav termomechaniky AV ČR