Zahlavi

Experti varují: české lesy uzdraví teprve změna lesního zákona

Experti varují: české lesy uzdraví teprve změna lesního zákona

Thu Jan 10 20:36:00 CET 2019

Odborníci z Akademie věd ČR a vysokých škol kritizují současný stav českého lesnictví. Podle jejich názoru totiž ministerstva zemědělství a životního prostředí nedostatečně reaguje na klimatické změny. Například v loňském roce se kvůli přetrvávajícímu suchu a vysokým teplotám rozšířil kůrovec. „Lesníci ale nemají nástroje, jak kůrovcové kalamitě efektivně čelit,“ upozorňuje Josef Fanta z Komise pro životní prostředí AV ČR.

K problematické situaci v českém lesnictví uspořádala Komise pro životní prostředí AV ČR odborný seminář. Ten se pod záštitou programu Strategie AV21 Rozmanitost života zdraví ekosystémů a za hojné účasti odborné veřejnosti uskutečnil v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 9. ledna 2019.

Josef Fanta, nestor české lesnické ekologie, potvrzuje, že se české lesnictví v poslední době dostalo do svízelné situace. Vedení ministerstev podle něj dlouhodobě upřednostňují ekonomické zájmy, aniž by adekvátně reagovala na změny klimatu a přizpůsobovala jí vhodné formy hospodaření.

„Když porovnáme vývoj v jiných evropských zemích a u nás, vidíme, že v sousedních státech se na klimatickou změnu reagovalo mnohem rychleji a efektivněji. V České republice bohužel stále existuje jakási setrvačnost, která brání tomu, aby se politici včas zabývali jevy, s nimiž jsme v současnosti konfrontováni. Přitom věda a výzkum jsou v této oblasti u nás na velmi dobré úrovni,“ doplňuje Josef Fanta.


Josef Fanta, nestor české lesnické ekologie

Kůrovec upozorňuje na špatnou legislativu
V případě rozvoje kůrovcové kalamity jsme tak například svědky rozsáhlých holin, rozpadu trhu se dřevem a z něj vyplývající mimořádné finanční ztráty. Navzdory tomu, že se s kůrovcem středoevropské lesnictví potýká v různých cyklech již několik set let, jsou informace o ekofyziologických adaptacích jednotlivých druhů kůrovců jen omezené. „Nikde jinde to ale nedošlo tak daleko jako u nás, protože si včas uvědomili, že musejí změnit způsob, jak nakládat s lesem,“ vysvětluje Josef Fanta.

Lesy České republiky se přitom potýkají i s nedostatkem zaměstnanců. Noví a zejména mladí pracovníci do lesnictví přicházejí jen zřídkakdy, což přispívá i k vylidňování venkovských regionů a brání jejich rozvoji. Kvůli stávajícímu modelu také mnozí pracovníci odešli – byli totiž nejslabší v systému rozdělování prostředků a odměn.

Právě tato pracovní síla aktuálně chybí především při včasném zpracování kůrovcové kalamity. Podobným problémům jsou ale vystaveni i soukromí, zejména menší majitelé lesů, kteří mají jen omezené možnosti, jak své majetky při kůrovcové kalamitě uchránit.

Ve státních lesích to přitom v současnosti funguje tak, že když se objeví strom napadený kůrovcem, správce nejprve musí vypsat výběrové řízení. To ale může trvat i čtvrt roku. Za tu dobu se z několika napadených stromů mohou vyklubat i desetitisíce a problém je na světě.



Les není továrna na dřevo
Komise pro životní prostředí AV ČR připravila stanovisko, které ministerstva zemědělství a životního prostředí vyzývají, aby přijala nový zákon o lesích. Ten by měl k lesům „přistupovat nikoli jako ke zdroji hospodářského zisku […], ale jako k součásti životního prostředí, která má vedle funkcí hospodářských nenahraditelné funkce ekologické, sociální, estetické a v i zdravotní.“

Podle náměstka pro řízení sekce státní správy na Ministerstvu životního prostředí Vladimíra Many ale není kritika vědců a lesnických odborníků úplně oprávněná: „Ministerstva reagovala na klimatickou změnu i kůrovcovou kalamitu reagovala určitě včas a opatření byla i dostatečná. Národní akční plán adaptace na klimatickou změnu navrhuje mnohá konkrétní opatření, jež by měla pomoci řešit, co se aktuálně v českých lesech děje – byť jeho organizace není taková, jak se předpokládalo.“


Vladimír Mana, náměstek pro řízení sekce státní správy na Ministerstvu životního prostředí

Ačkoli ministerstva dílčí změny aktuálně řeší a připravují, o zcela nové podobě zákona o lesích neuvažují, jak potvrzuje Vladimír Mana: „Jsem spíše příznivec toho, když se zákony zkvalitňují a zjednodušují, než aby se po deseti dvanácti letech přijímaly nové. V debatách o lesnické legislativě tak daleko ještě nejsme. Aktuálnější pro nynější situaci je spíše organizace lesnické správy a schopnost rychle reagovat na vzniklé krize. Teprve poté se můžeme zabývat i novou legislativou a souvisejícími problémy.“

Podle Komise pro životní prostředí AV ČR by trvale udržitelné hospodaření mělo vycházet ze tří pilířů: kromě ekonomického také sociálního a ekologického. Les není továrna na dřevo a nelze ho obhospodařovat na zakázku způsobem používaným v průmyslové výrobě. Existující a novelizovaná legislativa ale tento problém neřeší.

Stanovisko k semináři Současná situace v českém lesnictví – dosavadní přístupy a jejich důsledky naleznete na webu nasekrajina.eu.

Záznam odborného semináře můžete shlédnout na Youtube kanále Akademie věd ČR.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Jak znečištěné ovzduší ovlivňuje lidské zdraví


Bez světla se neobejdeme, ale nesmí ho být moc, upozorňují vědci


Krajina – věc veřejná: naše zodpovědnost

O programu Strategie AV21 Rozmanitost života a zdraví ekosystémů se více dočtete rovněž v časopise A / Věda a výzkum.



Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Komise pro životní prostředí AV ČR
Licence Creative Commons