Zahlavi

Evropa potřebuje kvalitnější vysoké školy

Evropa potřebuje kvalitnější vysoké školy

Mon May 29 15:58:39 CEST 2017

Vysoké školství stále více přispívá k ekonomickému rozvoji – a to nejen výzkumem a vývojem, ale především díky absolventům, kteří přinášejí nabyté vědomosti do praxe. Rozvoj vysokoškolských systémů v mnoha evropských zemích (zejména postkomunistických včetně České republiky) však za novými „tygry“ ve světě zaostává, čímž se ekonomika evropských zemí připravuje o budoucí příležitosti.

O roli a perspektivě vysokých škol přednášel 19. května 2017 v CERGE-EI (společném pracovišti Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy) prof. Jo Ritzen. Tvůrce úspěšných vysokoškolských reforem v Nizozemsku devadesátých let minulého století je bývalým nejdéle sloužícím ministrem školství a reformátorem Maastrichtské univerzity, která se za jeho rektorského mandátu změnila ve vysoce internacionalizovanou univerzitu světového formátu. Kromě vládního a rektorského působení byl mj. poradcem prezidenta Světové banky a později i jedním z jejích viceprezidentů. Jako člen Mezinárodní rady Univerzity Karlovy se v příštích letech podělí o bohaté odborné a profesní zkušenosti při rozvoj naší nejvýznamnější univerzity.


Na snímku zleva: vysokoškolský reformátor a někdejší rektor Maastrichtské univerzity Jo Ritzen, prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka a Daniel Münich z CERGE-EI (Foto: Archiv CERGE-EI)

Podle Globálního inovačního indexu, který mapuje předpoklady jednotlivých zemí pro úspěšné inovace, patří Nizozemsku 9. místo, zatímco České republice až 27. pozice. Ještě na konci osmdesátých let minulého století přitom Nizozemsko za nejvyspělejšími zeměmi zaostávalo. Podle Jo Ritzena bychom od univerzit měli vyžadovat efektivní odpovědnost za rozvíjení kompetencí svých absolventů.


„V moderním světě narůstá význam kompetencí jako otevřenost myšlení, schopnost řešit problémy, chytře kombinovat znalosti a možnosti velmi rozdílných oborů a profesí, dobrá znalost informačních technologií a jazyků. Snižuje to roli specifických a často časově omezených znalostí při jejich exponenciálním růstu a snadném přístupu k nim,“ uvedl na přednášce vysokoškolský reformátor Jo Ritzen. (Foto: Archiv CERGE-EI).

Pro rozvoj ekonomiky každé země jsou kvalitní univerzity nepostradatelné. Jejich autonomie musí ale být neoddělitelně spjatá s jejich odpovědností za výsledky a jejich veřejné financování provázáno s výkonem, nikoli jen se samotnou existencí. Hlavním kritériem hodnocení musí být, zda výzkum přináší skutečně nové poznání a lze-li kompetence, které studenti získají, dlouhodobě uplatnit. „Správné nastavení institucionálního rámce, v němž vysoké školy působí, je zásadní, aby mohly dosahovat úspěchů,“ vyzdvihl Jo Ritzen.

V uvedeném modelu hrají důležitou roli i vlády. Ty odpovídají za prostředí, které umožní spolupráci mezi univerzitami, podnikatelským sektorem, státní správou a společností jako takovou. Překážkou ale může být politická nestabilita, nepředvídatelnost financování a časté změny při koordinaci této spolupráce: „Zájmy politiků, podnikatelů i akademiků jsou mnohdy krátkodobé, takže prosazení reforem vysokého školství a univerzit není vůbec jednoduché. Přitom ale víme, že ovoce nesou až v mnohem delším období,“ upozornil Jo Ritzen.

Interaktivní záznam z akce naleznete na videokanále CERGE-EI.

Připravil: Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Archiv CERGE-EI