Zahlavi

Česká věda i průmysl se úspěšně podílejí na výzkumu vesmíru

Česká věda i průmysl se úspěšně podílejí na výzkumu vesmíru

Thu Nov 15 22:55:00 CET 2018

Už 10 let patří Česká republika mezi 22 zemí, které tvoří Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Jejím cílem je nejen získávat nové poznatky o naší planetě Zemi, jejím bezprostředním okolí, o sluneční soustavě i hlubokém vesmíru, ale také rozvíjet a koordinovat přístup ke kosmickým technologiím a aplikacím pro Evropu jako celek i pro své členské státy. Naši vědu, průmyslové firmy i veřejnost může těšit, že se Česká republika v této mezinárodní organizaci za minulou dekádu rozhodně neztratila.

Desáté výročí členství České republiky v ESA si připomněli v rámci Českého kosmického týdne (Czech Space Week) jak představitelé této mezinárodní organizace, tak čeští vědci, politikové, ale i zástupci podnikatelské sféry. V naší republice totiž s ESA v současnosti přímo spolupracuje 23 vědeckých ústavů a vysokých škol a 42 firem; desítky dalších se účastní jako subdodavatelé. Podílely se už přibližně na 300 projektech v programech ESA.

Spolupráce Akademie věd ČR s ESA
Akademie věd ČR se na výzkumu kosmu nepodílí jen v rámci jednotlivých pracovišť. Pod hlavičkou Strategie AV21 koncipovala program Vesmír pro lidstvo, jehož cílem je posílit spolupráci mezi vědeckou komunitou a technickými týmy při vývoji a testování nových technologií kosmického výzkumu, zejména družicových přístrojů pro astronomická pozorování.



Na programu má například přípravu návrhu polarimetrické družice XIPE či vývoj špičkových systémů pro družice a družicový výzkum jevů v ionosféře nad bouřkovými oblastmi. Koordinátor projektu Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR v této souvislosti uvedl: „Program Vesmír pro lidstvo ukončil přípravy na start sondy Solar Orbiter, práce pokračují na misích JUICE k Jupiteru, ExoMars k Marsu, Proba 3 a TARANIS pro oběžnou dráhu Země či misi Athena pro rentgenový výzkum vesmíru.“


Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR

Jak se Akademie ČR zapojuje do projektů
Astronomický ústav AV ČR začal s ESA spolupracovat ještě před vstupem České republiky do této organizace a až do dnešní doby se zapojil do mnoha jejích misí a projektů, a to jak do vývoje přístrojů či softwaru, tak do přípravy vědeckých programů a zpracování dat družic ESA.

Ředitel pracoviště Vladimír Karas připomíná, že jeho ústav se aktálně podílí na několika misích Evropské kosmické agentury: „Nejbližší mise, sonda Solar Orbiter ke Slunci, odstartuje v únoru 2020 a poletí na ní tři přístroje s českým podílem.“

Čeští astronomové pracovali např. na vývoji softwaru pro optickou monitorovací kameru teleskopu družice Integral, která zkoumá zdroje záblesků záření gama, což jsou největší a nejnergetičtějši známé výbuchy ve vesmíru. Pracují dále na analýze dat družice SOHO, která nepřetržitě sleduje Slunce, a na vývoji moderních nástrojů pro analýzu slunečního plazmatu.

Podíl českých astronomů najdeme i na družici Gaia, která dostala za úkol vytvořit první trojrozměrnou mapu části naší galaxie na základě opakovaného sledování polohy, jasnosti a radiální rychlosti více než jedné miliardy hvězd.

Družice PROBA-2 dostala český přístroj DSLP ke studiu hustoty, teploty, dynamiky toku a dalších vlastností ionosférického plazmatu v souvislost s výzkumem kosmického počasí.

Další český přístroj Thermal Plasma Measurement Unit-TPMU pochází z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který v současnosti rovněž pracuje na vývoji a stavbě analyzátoru vysokofrekvenčních vln pro jeden z přístrojů družice TARANIS, která bude studovat atmosférické výboje mezi troposférou a ionosférou.

Jeden z vědeckých přístrojů navržených v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR vybrala Evropská kosmická agentura pro platformu připravované mise ExoMars, která má přistát na Marsu. Jde o český modul analyzátoru elektromagnetických vln, který umožní zkoumat elektromagnetické vlny atmosférického původu, magnetické anomálie na Marsu a působení meziplanetárního prostředí a kosmického počasí na poměry na povrchu.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR participuje na projektech dálkového průzkumu Země, Ústav jaderné fyziky AV ČR se mj. zapojil do projektu DOBIES (Dozimetrie pro biologické experimenty ve vesmíru) financovaného ESA nebo do projektu DOSIS-3D, na němž spolupracovala ESA a další země zajišťující provoz Mezinárodní kosmické stanice.

Ústav fyziky plazmatu AV ČR je v současnosti odpovědný za realizaci dvou hlavních zrcadel (M1 a M2) teleskopu METIS pro družici Solar Orbiter a za optický návrh a výrobu celé optické soustavy v rámci projektu ASPIICS. Ten je součástí technologické mise PROBA 3 věnované demonstraci technik a technologii letu družic ve formaci.

Aktivity pro mladé nadšence
Současně se v rámci programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo se koná také od 12. do 15. listopadu 2018 na Ministerstvu dopravy workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky, který je seznamuje s aktivitami ČR v ESA i s tím, jak se zapojit do světově špičkového výzkumu v rámci sond a družic a podílet se na vědeckých a technických řešeních jejích projektů. Podle vedoucího organizačního výboru Jiřího Svobody z Astronomického ústavu AV ČR do Prahy přijelo 15 řečníků z ESA, kteří se podílejí na konkrétních misích, v přednáškách tak jsou zastoupeny všechny směry výzkumu této agentury.

Českému průmyslu spolupráce s ESA prospívá
Deset let členství České republiky v ESA rekapitulovali na slavnostní konferenci v pražském Kongresovém centru představitelé ESA, Ministerstva dopravy ČR, agentury Czech Invest, firem i vědeckých institucí. Ministr dopravy Dan Ťok zdůraznil: „Před námi leží důležitý úkol – vysvětlit veřejnosti, že kosmické technologie nejsou něco, s čím si hrají vědci. Že někde ve Francouzské Guyaně vysílají satelity a hrají si s výsledky. Jde o technologie, které stále více ovlivňují náš každodenní život. Pomáhají jak v průmyslu, tak v navigaci, v dopravě, ale také například i v zemědělství, při předvídání živelných katastrof atd.“

České republice a našemu průmyslu podle jeho slov pomáhá možnost zapojení českých podniků, zejména menších a středních, do přípravy konstrukce špičkových technologií i pokrokových aplikací družicových systémů. Ty posléze nacházejí uplatnění např. v letectví, obraně či automobilovém průmyslu.

Konkrétní příklady spolupráce
Naši významní dodavatelé přispěli kupříkladu k meteorologickým misím nové generace, telekomunikačním platformám, novému systému řízení letového provozu, technologiím pro drony nebo vývoji sond pro výzkum sluneční soustavy.

Podle Ministerstva dopravy ČR a Czech Invest není cílem České republiky v ESA jen účast v jejích programech, ale především zvýšení konkurenceschopnosti a inovace firem. Příkladem mohou být firmy připravující kompozitové díly pro nosné rakety, sendvičové kompozitové panely, optické krystaly se speciálními vlastnostmi, jejichž použití umožní výrazně zjednodušit design kamer na družicích pro pozorování Země, kondenzátory pracující na vozítku Curiosity na Marsu atd.

ESA rovněž provozuje v České republice dvě pobočky podnikatelských inkubátorů, tzv. Business Incubation Centre, v nichž začínající české firmy mohou rozvíjet své komerční projekty založené na kosmických technologiích a systémech pro využití v běžném životě. Pražský inkubátor ESA tak za necelé tři roky své existence podpořil už 13 firem, letos na jaře vznikla pobočka v Brně.

Česká účast očima ESA
Česká republika v současnosti přispívá do programů ESA částkou 46,3 milionů eur ročně. Generální ředitel ESA Johann-Dietrich Wörner podotkl, že ačkoli je Česká republika členem ESA pouze 10 let, je už jejím dospělým členem a součástí mnoha rozmanitých programů zaměřených na řešení globálních výzev: „Těch je mnoho, ať už je to otázka budoucího zajištění energie, ať už je to globální změna klimatu, otázky týkající se zdraví, konflikty na Zemi nebo katastrofy finanční povahy. Globálních výzev je mnoho – a všechny se dají řešit za pomoci kosmických výzkumů a technologií.“

Johann-Dietrich Wörner zdůraznil, že mezi členskými státy ESA a mezi různými průmyslovými hráči panuje samozřejmě také konkurence, ale ta je pozitivní, protože je hnacím motorem rozvoje. Rozvíjí se i spolupráce a ta nabízí možnosti. V rámci ESA lze i s menším členským příspěvkem dosáhnout na velké mise. Platí to pro všechny – nejen pro Českou republiku, ale i pro větší země, jako jsou Německo, Francie nebo Itálie.

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, ESA