Zahlavi

Česká jablka bez chemie? Od nynějška se budou šlechtit v nových prostorách

Česká jablka bez chemie? Od nynějška se budou šlechtit v nových prostorách

Fri Oct 06 01:27:00 CEST 2017

Typické podzimní počasí provázelo slavnostní otevření nového skleníku a skladovacích prostor na šlechtitelské stanici jabloní ve Střížovicích u Turnova. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR tam už od poloviny 60. let hledají způsob, jak vyšlechtit krásná, chutná a zároveň odolná jablka. Jejich jabloně jsou tak ideální pro ekologické hospodářství, protože se buď úplně obejdou bez chemických postřiků, nebo jim stačí minimální dávka. Navzdory vytrvalému dešti a rozbahněné půdě se předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, místopředseda Zdeněk Havlas a členka Akademické rady Markéta Pravdová odvážili i do terénu: prošli si jabloňový sad, kde právě dozrávala podzimní jablka.

Sláva dešti

„Já jsem tělem i duší zahradník, déšť mi nevadí, protože vím, že příroda tohle počasí potřebuje. Jak tady říkáme s kolegy: zaplaťpánbů, že prší,“ vtipkoval při ceremoniálu vedoucí šlechtitelské stanice Radek Černý. Ve své práci navazuje na odkaz oceňovaného vědce Jaroslava Tupého, který loni zemřel ve věku sedmaosmdesáti let. Tento rodák z Užhorodu, který žil v Kambodži i Vietnamu, stál mimo jiné u vývoje dvou nejúspěšnějších odrůd stanice, Opal a Topaz. Žlutému a sladkému Opalu se daří zejména ve Spojených státech amerických, kde zdomácněl natolik, že si ho astronauti NASA vzali i na vesmírnou stanici. Žíhaného Topazu a jeho červené mutace Red Topaz se zase loni po celém světě prodalo kolem čtyři sta tisíc stromků, což je téměř polovina z prodeje všech odrůd stanice. „Věřím, že profesor Tupý by si dnešní den užíval,“ řekl ředitel Ústavu experimentální botaniky Martin Vágner.

Vzpomínka na inženýra Tupého

Symbolická vzpomínka na tohoto zaníceného šlechtitele v podobě růží a jablíček čekala na návštěvníky i ve zcela novém skleníku. Oproti rezavé klice, která u původního (a stále funkčního) zařízení ovládala větrání, se dá v tom moderním regulovat téměř vše: světlo, teplo, vlhkost, závlaha i teplota. Sloužit bude hlavně pro efektivnější pěstování mladých semenáčů. Ty se v kontrolovaných podmínkách cíleně nakazí nejzávažnější houbovou chorobou, takzvanou strupovitostí, a potom proběhne jejich první selekce: vybere se to „nejodolnější potomstvo“. Další selekce následně probíhají přímo v polních podmínkách.

Součástí modernizace, která trvala rok v plném provozu stanice, je také nový sklad a tři špičkově vybavené komory s kontrolovanou teplotou a sníženým množstvím kyslíku. Stavba celkově stála patnáct milionů korun, přičemž více než polovinu hradila Akademie věd. Zbytek nákladů se podařilo získat z prodeje nepoužívaného objektu ústavu v Čejeticích a zejména z licencí na jednotlivé odrůdy – ty se v současnosti pohybují kolem osmi milionů korun ročně.

Práce nikdy nekončí

Základem dnešních odolných odrůd byl přitom planý druh jabloně, jabloň volnokvětá (Malus floribunda), s genem Vf proti strupovitosti. Díky křížení se šlechtitelům podařilo přenést tento gen do jabloně domácí, která se běžně pěstuje. I když jsou odrůdy vyšlechtěné na stanici obecně velmi rezistentní vůči chorobám (mj. i padlí jabloňovému), ani tato ochrana nikdy nemůže být stoprocentní, protože patogeny si hledají stále nové způsoby, jak ochranu obejít. „Je to nikdy nekončící práce,“ říká Radek Černý.

 

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

01

01

02

02

03

03

04

04

05

05

06

06

07

07

08

08

09

09

10

10

11

11

12

12

13

13

14

14

15

15

16

16