Zahlavi

Centrum PIGMOD na titulce jednoho z nejvýznačnějších vědeckých časopisů světa

Centrum PIGMOD na titulce jednoho z nejvýznačnějších vědeckých časopisů světa

Mon May 14 15:27:16 CEST 2018

Článek o kmenových buňkách, používaných vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR k léčbě míšního poškození, se stal hlavním textem ve význačném časopise Science Translational Medicine. Snímek imunocytochemie míšní tkáně se dokonce dostal na titulní stranu jeho květnového čísla.

Centrum PIGMOD, vědeckovýzkumné centrum Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, se soustavně věnuje problematice míšního poškození. Tento vědecký program se rozvíjí především ve spolupráci s Kalifornskou Universitou v San Diegu a realizuje se in vitro, ale také in vivo na zvířecích modelech, miniaturních prasatech. Nyní výzkum vyústil v jedinečnou publikaci v časopisu Science Translational Medicine.

Naděje pro pacienty s poruchou míchy

„Ověřený a bezpečný způsob použití buněk, derivovaných z lidských iPS-NPC buněk, je nadějí pro pacienty s míšním poškozením. Jejich použití bezprostředně po úrazu by podle publikované metody mělo potenciál léčby přerušení míchy. Prezentované výsledky, získané na biomedicínském modelu miniprasete, jsou pro budoucí bezpečné a účinné klinické použití nezbytným předpokladem,“ uvedl ředitel Centra PIGMOD Jan Motlík.

Vědci vyvinuli počítačem řízený kompresní model poškození míchy u miniaturního prasete, který jak klinicky, tak i histopatologicky věrně napodobuje poškození míchy u člověka.

Jak obejít vlastní imunitu

Jednou z velkých překážek pro účinné použití buněčné terapie u míšního poškození je fakt, že použití nervových kmenových buněk odvozených z buněk jiného dárce vyžaduje komplexní vyblokování imunitní odpovědi příjemce. V první sérii experimentů z publikovaného článku byly použity prekurzory nervových buněk, které byly derivovány z indukovaných pluripotentních buněk prasat. Ty byly geneticky identické s buňkami budoucího příjemce. Takový přístup nevyžaduje žádnou imunosupresi a transplantované buňky dlouhodobě zůstávají v místě poškozené míchy, kde diferencují ve funkční neurony. Další pokusy s miniprasaty s různým genetickým pozadím prokázaly, že i imunosuprese v průběhu prvních čtyř týdnů po transplantaci je dostačující pro dlouhodobé přežití funkčních neuronů v poškozené míše.

Velké přísliby

Efektivní spolupráce českých a amerických vědců, především spolupráce s profesorem Martinem Marsalou z univerzity v San Diegu, který je členem Stanfordského konsorcia pro regenerativní medicínu, prokázala na biomedicínském modelu, že indukované pluripotentní buňky představují velký příslib pro budoucí použití buněčné terapie a léčbu traumatického poškození míchy.

Připravil: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Centrem PIGMOD
Foto: Centrum PIGMOD