Zahlavi

Astrofotografií ledna 2019 je „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“

Astrofotografií ledna 2019 je „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“

04. 02. 2019

V lednovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, pořádané pod záštitou České astronomické společnosti, zvítězila fotografie Evžena Brunnera „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“. Na snímku s poněkud širokým, nicméně výstižným názvem můžeme nejen obdivovat hvězdy a mlhoviny naší Galaxie, které se nacházejí takřka za humny, ale též nahlédnout do vesmírných hlubin vzdálených miliony světelných let.

K nejvzdálenějším objektům na snímku patří nažloutlý spirálovitý útvar nedaleko dvou namodralých hvězd v levé části snímku. Jde o spirální galaxii NGC 6946, objevenou v roce 1798 astronomem Williamem Herschelem a vzdálenou 20 milionů světelných let. Díky pohledu „shora“ lze spatřit nádherně vyvinutá galaktická ramena plná hvězd a mezihvězdného prachu a plynu. Na snímku můžeme také odlišit systém starých nažloutlých hvězd v oblasti jejího středu a systém mladých modrých hvězdokup v načervenalých hvězdotvorných oblastech blíže k okrajům galaxie. Nedaleko ní je vidět otevřená hvězdokupa NGC 6939, jejímž objevitelem je opět William Herschel. Hvězdokupa je velice stará, její věk se odhaduje na 1 až 1,3 miliardy let, a od Země je vzdálena „pouhých“ 5870 světelných let.

Na pravé straně snímku nalezneme různobarevnou dvojici obrovských mlhovin – červenou mlhovinu Sh2-129, známou jako Letící netopýr, a mnohem slabší modravou OU4, která je známá pod názvem Oliheň. Podle posledních výzkumů se zdá, že Oliheň se skutečně – stejně jako na snímku – nachází uvnitř mlhoviny Letící netopýr, která sestává z červeně zářícího vodíku. To podporuje hypotézu, že mlhovinu Oliheň tvoří hmota opouštějící trojnásobnou soustavu žhavých hmotných hvězd, které vidíme ve středu této mlhoviny. Pokud je tato úvaha správná, pak se celý systém nachází ve vzdálenosti 2300 světelných let od Země a samotná OU4 má na délku přibližně 50 světelných let.

Střed snímku pak protíná několik světelných let dlouhá temná mlhovina zvaná Mořský koník, viditelná díky bohatému hvězdnému pozadí, jež zakrývá. Ta je součástí molekulárního mračna nacházejícího se přibližně 1200 světelných let od nás v severní části souhvězdí Kefeus.

 

Autor: Evžen Brunner

Název: Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Místo: Tři Studně

Datum: 17. 8. 2018 

Snímač: ASI 071 MC (RGB), Atik 460 (Ha, OIII)

Optika: Canon FD 300/2.8     

Montáž: Vixen GP

Popis: Kalibrace, složení a veškeré zpracování v PixInsight. Snímek je mozaika dvou polí, celkem asi 9 hodin RGB, 6,5 hodiny Ha, přes 9 h OIII. Exponováno v srpnu a září 2018.

 

Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.

  

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy Pavla Suchana a Marcela Bělíka, Česká astronomická společnost
Foto: Evžen Brunner