Zahlavi

Archeologický ústav představil unikátní aplikaci na cestování v čase

Archeologický ústav představil unikátní aplikaci na cestování v čase

Fri Apr 20 23:56:10 CEST 2018

Virtuální procházka středověkým městem, restaurování vikingského meče i dárek v podobě repliky gombíku z Lumbeho zahrady... To všechno čekalo na návštěvě Archeologického ústavu předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou, která si vyzkoušela i speciální brýle na cestování v čase. Provázeli ji místopředseda pro III. vědní oblast Pavel Baran a členky Akademické rady Lenka Vostrá a Markéta Pravdová.

Ústav sídlí v historických prostorách na Malé Straně a na schodišti tam visí cedulka, která ukazuje výšku vody při povodních v roce 2002. Voda tehdy zalila i rozsáhlé knižní fondy, z nichž část se podařilo zamrazit a posléze usušit. „Obnova největší oborové knihovny v ČR byla možná především díky pomoci řady evropských archeologických institucí,” řekl ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík. Po povodních ústav také vybudoval moderní laboratoř v Holešovičkách, která se zaměřuje na restaurování archeologických nálezů.

Moderní laboratoře v Holešovičkách

Viking v knížecích službách?

Mezi nejcennější archeologická naleziště, jejichž výzkumu se ústav systematicky věnuje již od svého založení, patří Pražský hrad a Vyšehrad. Zajímavé poznatky přinesl archeogenetický výzkum ostatků z raně středověkých pohřebišť. Spolu s prvními přemyslovskými panovníky byl na Pražském hradě pohřben také muž, o jehož mimořádném postavení svědčí výbava bojovníka. Tento muž, patrně člen knížecí družiny, se podle výsledků izotopových analýz narodil a vyrostl v severní Evropě nebo ve Skandinávii - mohl být patrně i Vikingem.

 Ředitel Jan Mařík přivítal předsedkyni Akademie věd Evu Zažímalovou s kyticí

Provádění těchto náročných výzkumů často komplikuje stav zachování koster. „V hrobech se také často objevují ostatky více jedinců a výjimkou není ani zvířecí kost,“ uvedl ředitel. Dalšími dlouhodobě sledovanými lokalitami je i Stará Boleslav či Libice nad Cidlinou, nalezištěm evropského významu je pískovna ve Vliněvsi, kde se nacházejí pozůstatky od eneolitu až po mladší dobu bronzovou.

Posudky staveb a pomoc kriminalistům

Záběr Archeologického ústavu se však zdaleka neomezuje jen na terénní výzkum. Badatelé například spolupracují s kriminalisty v oblasti prevence nelegálního obchodu s památkami. Přínosem pro práci policie jsou i některé archelogické postupy při provádění 3D dokumentace nebo výzkum lidských ostatků.

Předsedkyně obdržela od vedoucí Restaurátorských laboratoří Heleny Březinové repliku gombíku z Lumbeho zahrady na Pražském hradě

Archeologický ústav plní podle zákona také roli koordinátora při péči o archeologické dědictví. Ročně přijme na osm tisíc oznámení o stavbách na území s archeologickými nálezy. V archivu ústavu se scházejí nálezové zprávy o všech výzkumech provedených na území Čech. Tato data představují základ informačního systému „Archeologické mapy ČR”, který je významným pramenem poznání nejen pro vědecký výzkum, ale také při územním plánování nebo projektování velkých staveb.

Ústav dále dohlíží ve službách Ředitelství silnic a dálnic na průběh záchranného archeologického výzkumu na trase dálnice D 11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, v současnosti mapuje 23 kilometrů dálnic. Mimořádně zajímavý pohled do nejstarší historie Prahy pak přinesl nedávný archeologický výzkum při stavbě tunelu Blanka.

Ústav se přitom řadí mezi ty menší akademické ústavy, momentálně zaměstnává na šedesát odborných a vědeckých pracovníků, jejichž průměrný věk je šestačtyřicet let. „Potřebovali bychom oslovit generaci třicátníků a také získat více doktorandů, což ale naráží na finanční možnosti. Některé týmy jsou bohužel podfinancovány,” dodal ředitel.

Brýle do minulosti

I přes napjatý rozpočet se ústavu daří udržet si řadu skvělých odborníků a mezinárodní renomé. V ústavu působí například specialista na církevní dějiny Petr Sommer nebo antropolog a archeogenetik Viktor Černý, který materiál nachází v Africe. Zmíněný informační systém Archeologické mapy ČR, který vyvinul tým Martina Kuny, oceňuje řada předních evropských specialistů v oblasti památkové péče.

Další výrazná osobnost ústavu, Ladislav Varadzin, působí v terénním archeologickém výzkumu v oblasti pohoří Sabaloka v Súdánu a Michal Ernée, spoluautor letošního článku v časopisu Nature, spolupracuje s Max Planckovým institutem v Jeně.

Jiří Unger ukázal unikátní aplikaci, s kterou se dá cestovat minulostí

Jiří Unger z oddělení záchranných výzkumů pak vedení Akademie věd představil brýle propojené s mobilní aplikací, která svému nositeli umožní návrat do minulosti. Předsedkyně Eva Zažímalová tak „cestovala” městem Slaný z roku 1602, jehož součástí ještě bylo středověké opevnění, zbourané v 19. století. Tato atraktivní aplikace, která chce postupně mapovat i další místa na území Česka (např. Libice či Závist), bude od května ke stažení zdarma. 

Pořadníky na měsíce i roky

Potom už následoval přesun do laboratoří v Holešovičkách, kde funguje specializované restaurátorské centrum. Jeho součástí je i rozsáhlý depozitář, trvá však často několik měsíců, než archeologové nálezy mohou zpracovat. „Některé zakázky trvají i roky, jako třeba unikátní nález hrobu s vozem ze starší doby železné, kde bylo několik tisíc železných komponentů. To je práce na pět let,” řekla vedoucí Restaurátorských laboratoří Helena Březinová.

 

Prohlídky depozitáře v Holešovičkách se zúčastnil i místopředseda AV ČR Pavel Baran (nahoře) a členka Akademické rady Markéta Pravdová (dole, druhá zleva) a tajemnice III. vědní oblasti Alice Stará. Za ředitelem Archeologického ústavu stojí jeho zástupce Jaroslav Řídký.

Pracoviště vlastní i vysoce výkonný rentgen, díky němuž se archeologové mohou podívat do „útrob” jednotlivých nálezů a prosvítí si jednotlivé vrstvy koroze. Březinová přitom upozornila na změnu trendu: v minulosti se nálezy pečlivě leštily, aby vypadaly pěkně za vitrínou v muzeu, dnes se naopak archeologové snaží o co nejšetrnější přístup, aby v nálezech zůstalo zachováno co nejvíce informací. O tom se ostatně mohlo vedení Akademie věd přesvědčit na vlastní oči: v době návštěvy zde restaurátoři pracovali na souboru raně středověkých náušnic z Klecan nebo na vikingském meči z 9.-10. století, který nalezl bagrista při čištění slepého ramene řeky Labe, který se do rukou konzervátorů dostal již následující den.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR