Aktuální otázky mozartovského výzkumu

Aktuální otázky mozartovského výzkumu

Mon Apr 25 08:34:00 CEST 2016

Pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše uspořádala Akademie věd ČR, Mozartova obec v České republice a vídeňský Don Juan Archiv v souvislosti s letošním jubileem 260 let od narození a 225 let od úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta mezinárodní konferenci „Aktuální otázky mozartovského výzkumu“. Konala se ve dnech 16.–17. dubna a zahájil ji místopředseda AV ČR dr. Pavel Baran. Především zahraniční účastníky informoval o tom, že AV ČR se při svém založení jmenovala Akademie věd a umění, přičemž iniciátor jejího vzniku stavitel J. Hlávka 30 let předtím stavěl též vídeňskou dvorní operu a měl silné osobní vazby s A. Dvořákem, vedoucí mj. ke vzniku Dvořákovy Lužanské mše.

 
Třetí předseda této Akademie filolog Josef Zubatý pak 1885 doprovázel Dvořáka při jeho třetí cestě do Anglie a o rok později o něm vydal v Lipsku knížku. S ohledem na velkou mozartovskou tradici Prahy má dle dr. Barana idea organizátorů pořádat v Praze mezinárodní mozartovské konference pod patronátem AV ČR každé dva roky své oprávnění. Význam Prahy jako mozartovského centra zdůraznil i předseda Akademie für Mozart-Forschung při Stiftung Mozarteum Salzburg prof. Manfred Hermann Schmid a další možnosti takové spolupráce nastínil i sponzor této letošní konference dr. Hans Ernst Weidinger, zakladatel Don Juan Archivu ve Vídni. V rámci zahájení promluvil také ředitel Etnologického ústavu AV ČR doc. Zdeněk Uherek a předseda Mozartovy obce v ČR doc. Tomislav Volek. Všechny přítomné do další práce skvěle naladilo provedení dvou Mozartových operních árií v podání Romana Janála za klavírního doprovodu Ladislavy Vondráčkové.
 
Na konferenci, kterou po organizační stránce připravil výbor ve složení Milada Jonášová, Tomislav Volek a Manfred Hermann Schmid, zaznělo 14 referátů, přednesených badateli z Německa, Rakouska, USA, Itálie, Izraele a České republiky. Několik příspěvků se soustředilo na detailní analýzu určitých Mozartových děl a v nich uplatněné kompoziční postupy. Prof. Ulrich Konrad (Würzburg) ukázal objevným způsobem – analýzou početných Mozartových řešení hádankových kánonů Padre Martiniho v raném souboru KV 73x – na dosud přehlíženou složku Mozartova vývoje. Podobně prof. Manfred Hermann Schmid (Tübingen/Augsburg) podrobil v minuciézní analýze problém autorství recitativů v  Mozartově opeře La clemenza di Tito. Na základě svých nálezů v oblasti dobové korespondence a pražských opisů operních partitur v zahraničí přinesla nové poznatky k nejranější recepci opery Idomeneo Milada Jonášová. Podobně na základě analýzy v Hamburku dochovaných pramenů z let 1787–1850 doložila prof. Maurer Zencková (Hamburg) tamější provádění Mozartových oper v německých překladech a úpravách, což bylo v diskusi porovnáno se zcela odlišným typem publika, jež v Praze zažil Mozart.
 
Další Mozartovy osobité kompoziční postupy objasňovaly komparace zhudebnění týchž italských operních textů Mozartem a jeho předchůdci, na což se soustředili Raffaele Mellace (Janov) a Luciano Tufano (Neapol). Polyglot a znalec libretistiky prof. Jürgen Maehder  (Salcburk/Lugano/Taipei) přispěl pojednáním o 20 operních libretech na historické téma, které Mozart zhudebnil ve své rané opeře Mitridate, re di Ponto. Dr. Hans Ernst Weidinger potěšil v příspěvku  Ein Modell für Mozart: „Das Serail“ von Joseph Friebert účastníky konference informací, že se jeho Don Juan Archivu podařilo získat ze soukromého vlastnictví cenné prameny k dalšímu singspielu s dobovou „tureckou“ tematikou, který Mozart patrně znal už před komponováním své  Zaidy Únosu ze serailu. V diskusi vyvolala pozornost jeho konstatace, jak libretistiku stále omezuje soustředění pozornosti jen na libreta hudebně úspěšných děl. Přehled množství typů klávesových nástrojů, na něž Mozart hrál a pro něž komponoval, podala na základě celoživotního výzkumu Eva Badura-Skoda (Vídeň), nejvíce zaujal nástroj kombinující cembalo a (vyjímatelný) kladívkový klavír. Na základě nálezů pramenů z lobkovického archivu a reinterpretací známých fakt předložil Tomislav Volek kritický obraz zásahů barona Gottfrieda van Swietena do života Mozartova. P. Petrus Eder, OSB (Salcburk) pojednal o nálezu jedinečného pramene, tj. rozsáhlého souboru vokálních kánonů z prostředí salcburských choralistů, počínajícího skladbami Caldarovými a obohacovaného až do doby po Mozartovi. S dalšími příspěvky vystoupila Eva Neumayr (Salcburk) a Benjamin Perl (Tel Aviv).
 
První den konference uzavřel samotným interpretem komentovaný klavírní koncert rektora Universität Mozarteum v Salcburku prof. Siegfrieda Mausera. Po odeznění referátů druhého dne konference byl řadou účastníků pojednán nález dosud neznámého výtisku textu a jeho zhudebnění Mozartem, Salierim a jakýmsi Cornettim, který se dochoval v Českém muzeu hudby a nese titul Per la ricuperata salute di Ofelia. V samém závěru konference byly prezentovány nové publikace: více než 1000stránková kniha překladů studií letos 85letého doc. Tomislava Volka Mozart, die italienische Oper des 18. Jahrhunderts und das musikalische Leben im Königreich Böhmen, kterou vydává Don Juan Archiv ve Vídni, a svazek ročenky Mozart Studien 23, která bude – po zrušení nakladatelství Hans Schneider v Tutzingu – vycházet rovněž ve Vídni.