Zahlavi

Akademie V4 chtějí zvýšit úspěšnost vědců při získávání grantů

Akademie V4 chtějí zvýšit úspěšnost vědců při získávání grantů

Thu Sep 13 12:44:19 CEST 2018

Zástupci akademií věd visegrádské čtyřky – České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska – jednali na tradičním setkání. Letos se vrcholní představitelé sešli na pozvání předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové ve dnech 11.–13. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR – Zámek Liblice. Jedním z témat byla diskuse o úspěšnosti zemí V4 při získávání grantů.

Akademie věd V4 se již téměř dvě dekády snaží koordinovat vědní politiku na národní i celoevropské úrovni. I letos se proto diskutovalo o finančním zabezpečení činnosti institucí i aktuálních změnách v organizaci vědy a výzkumu.

Jak vysvětluje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, delegáti se zpravidla zabývají tématy, která pálí všechny. „Když se ale nějaká z Akademií V4 dostane do problematické situace, aktuálně řešíme i to. Letošní jednání je výjimečné také tím, že se jednání účastní předseda Rakouské akademie věd Anton Zeilinger, předseda Slovinské akademie věd a umění Tadej Bajd a místopředsedkyně Britské královské společnosti nauk Ulrike Tillmann.“



S nejstarší učenou společností na světě spolupracovala Akademie věd ČR od devadesátých let 20. století prostřednictvím individuálních studijních cest. Po vstupu České republiky do Evropské unie se spolupráce omezila na společné projekty. Aktivní bilaterální dohody a projekty/granty zaměřuje Royal Society na strategické země, jako jsou například Japonsko (JSPS), JAR (NRF), Mexiko (MAS, CONACYT), Brazílie (CONFAP), Turecko, Čína (NSFC, CAS), Vietnam apod.

Místopředsedkyně Britské královské společnosti nauk Ulrike Tillmann zástupcům Akademií V4 například představila aktivity této učené společnosti a také se vyjádřila k výzvám, jimž britská věda v současnosti čelí. „Jednou z nich je brexit, zaměřujeme se také na vědní oblasti, v nichž můžeme v budoucnu očekávat možné obtíže ve vztahu ke společnosti. Například jde o témata jako IT, umělá inteligence nebo počítačové vědy. Další oblastí, na které pracujeme, je problematika úpravy genů, což s sebou nese potenciálně mnoho etických důsledků – lidé totiž musejí být připraveni a vědět, co vše to může přinést.“

Předseda Rakouské akademie věd Anton Zeilinger poukázal pro změnu na problém, který je možná dokonce celosvětový a týká se stále se zvyšujícího tlaku na podporu inovací, které se dají v podstatě okamžitě aplikovat. „Je to nebezpečné, protože opravdu významné myšlenky nejsou ty, o nichž už dnes můžeme říct, k čemu jsou dobré. Jako například u laseru – nikdo při jeho vynálezu nevěděl, co všechno se s ním bude dát dělat. Takových příkladů můžeme uvést mnoho. Takže bych uvítal větší otevřenost neočekávanému výzkumu, který riskuje.“

Jak zvýšit úspěšnost při získávání grantů?
Jedním z témat zasedání byla také diskuse o úspěšnosti zemí V4 při získávání grantů. Člen Vědecké rady AV ČR Ladislav Kavan z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v této souvislosti vystoupil s prezentací na téma, co brání tomu, být mnohem úspěšnější než dosud.

Podle jeho názoru není úspěšnost v získávání ERC grantů i grantů v rámcových programech EU optimální. Měli bychom se proto soustředit spíše na nadcházející program Horizon Europe, který přináší nové možnosti, jak zlepšit úspěšnost našich akademických týmů při získávání evropských peněz.

„Jedna z věcí, kterou bychom mohli využít, je iniciativa Seal of Excellence, která by měla pomoci financovat excelentní inovativní projekty. Celková úspěšnost grantových žádostí v celé Evropě je poměrně nízká – zhruba 14–15 %, což znamená, že 85 % projektů je odmítnuto. Je to nejen frustrující pro týmy, které projekty navrhovaly, ale především je to ztráta času a peněz. Evropa si proto uvědomuje, že zvýšení úspěšnosti je žádoucí,“ vysvětluje Ladislav Kavan.

Seal of Excellence využívá granty, které se dostaly do takzvané šedé zóny: sice byly hodnoceny jako dobré, ale nebyly na excelentní úrovni. Takové projekty by při nedostatku peněz v hlavních grantových programech mohly být financovány z jiných zdrojů – například operačních programů.

V Akademii věd ČR není v této souvislosti situace úplně špatná – zjednodušeně řečeno, dvě třetiny „našich“ projektů jsou na patřičné úrovni, tudíž získaly peníze nebo se dostaly právě do zmiňované šedé zóny.

Podle členky Akademické rady AV ČR Hany Sychrové stojí za nižší úspěšností při získávání grantů také malé zkušenosti a absence pomocného aparátu, administrativního managementu, který umí do projektových žádostí vnést obecné nevědecké části. Zkrátka chybějí znalosti, jak žádost o grant zasadit do rámce, který Evropská unie pro danou výzvu požaduje.

„Sama jsem na několika evropských projektech participovala. V jednom z nich jsme neuspěli, přestože z vědeckého hlediska byl projekt excelentní. Koordinátor z Belgie posléze oslovil bývalou zaměstnankyni Evropské unie, která se takové agendě věnovala. Na vědecké části projektu nezměnila nic, ale část věnující se procesu implementace a dopadu na společnost přepsala způsobem, že o rok později byl stejný projekt hodnocen jako jeden z nejlepších,“ doplňuje Hana Sychrová.

Právě takoví odborníci dlouhodobě chybějí i v Akademii věd ČR – tedy management, který se vyzná v administrativě pro úspěšné získávání grantů. Kancelář Akademie věd ČR proto pro vedení projektové agendy na pomoc vědcům nedávno vytvořila novou pracovní pozici.

Ceny pro nadějné vědce
Setkání Akademií V4 doprovází od roku 2005 také předání ceny Visegrad Group Academies Young Researcher Award. Soutěž je určena mladým vědcům do 35 let z ústavů některé z Akademií, a to vždy v konkrétním vědním oboru, který se stanovuje na zasedání předcházejícího roku. Letos získali ocenění v oboru dějin středověku Angelika Herucová (Slovensko), Anna Paulina Orłowska (Polsko), Bence Péterfi (Maďarsko) a za Česko Martin ŠormFilosofického ústavu AV ČR.

Podrobnější informace naleznete v zářijovém čísle časopisu AB / Akademický bulletin.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Stanovisko akademií věd zemí V4 k devátému rámcovému programu pro výzkum

Mezinárodní úspěch Akademie věd ČR: dva její vědci získali prestižní ERC granty


Úvodní fotografie účastníků zasedání Akademií V4


Připravili: Jana Olivová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons

13092018_V4_Liblice (1)

13092018_V4_Liblice (1)

13092018_V4_Liblice (10)

13092018_V4_Liblice (10)

13092018_V4_Liblice (11)

13092018_V4_Liblice (11)

13092018_V4_Liblice (12)

13092018_V4_Liblice (12)

13092018_V4_Liblice (13)

13092018_V4_Liblice (13)

13092018_V4_Liblice (2)

13092018_V4_Liblice (2)

13092018_V4_Liblice (3)

13092018_V4_Liblice (3)

13092018_V4_Liblice (4)

13092018_V4_Liblice (4)

13092018_V4_Liblice (5)

13092018_V4_Liblice (5)

13092018_V4_Liblice (6)

13092018_V4_Liblice (6)

13092018_V4_Liblice (7)

13092018_V4_Liblice (7)

13092018_V4_Liblice (8)

13092018_V4_Liblice (8)