Aktuality

Vyhledávání

Vybrané období: všechny dokumenty
26. 03. 2019

Jen málokdo ví o kvalitě i nedostatcích vody tolik jako on. Známý hydrochemik a ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský přednášel v pondělí 25. března v paláci Žofín.

25. 03. 2019

Každý zná slova astronauta Neila Armstronga, pronesená před 50 lety během prvního výstupu na povrch Měsíce. Máte možnost vžít se do jeho role a stát se prvním zástupcem světové veřejnosti, který promluví z povrchu Marsu. Je to poprvé, kdy vědci veřejnosti dávají právo ovlivnit podobu prvního hlasového vzkazu, odvysílaného z jiné planety.

25. 03. 2019

Genderová rovnost se netýká pouze žen, ale nás všech. Tak shrnul eurokomisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas zprávu Evropské komise nazvanou She Figures 2018. Evropská komise publikuje tyto souhrnné zprávy, které mapují postavení žen ve vědě napříč evropskými zeměmi, každým třetím rokem.

22. 03. 2019

Cesta vody odebírané z potoka, přehradní nádrže, studně či podzemního vrtu do vodovodního kohoutku v naší kuchyni je dlouhá a složitá. Důležitou zastávkou na tomto putování je Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, kde hledají stále účinnější a bezpečnější metody, jak vodu upravit a odstranit z ní znečišťující látky přírodního i umělého původu, abychom ji nakonec mohli bez obav pít. Některé z nich nastíní ve slavností přednášce v paláci Žofín v Praze v pondělí 25. března hydrochemik a ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský. V pátek 22. března si připomínáme Světový den vody. Zajímavostem o vodě se věnují články aktuálního čísla časopisu A / Věda a výzkum, následující text je jedním z nich. 

22. 03. 2019

Vědci z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy připravili umělý chemický přepínač DNA citlivý na světlo a učinili tak první krok na cestě k umělé epigenetice – cílenému zapínání a vypínání genů. Jejich práci nyní publikoval prestižní vědecký časopis Chemical Science.

21. 03. 2019

Míst, která jsou v naší zemi každoročně zasažena suchem, stále přibývá. Na vině není ani tak pokles srážek (jejich roční úhrn zůstává zhruba stejný), jako spíš střídání prudkých dešťů s obdobími, kdy nespadne ani kapka, a především oteplování klimatu. Kvůli tomu se voda z krajiny odpařuje rychleji než dřív. Dá se s touto situací něco dělat? Nebo nám nezbývá než se jí přizpůsobit? Odpověď na tuto otázku hledala konference, která proběhla ve středu 20. března v sídle Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a doprovodná výstava instalovaná tamtéž do 29. března.

21. 03. 2019

Voda představuje jedno z důležitých bohatství, které nám naše planeta poskytuje. Na světě přitom žije více než jedna miliarda lidí, kteří mají k pitné vodě složitý přístup. A každý týden umírá podle odhadů okolo 50 tisíc lidí na nemoci způsobené nedostatkem pitné vody. Každoročně si proto 22. března připomínáme význam vody pro lidstvo. Do oslav Světového dne vody se letos zapojuje i Ústav pro hydrodynamiku AV ČR.

21. 03. 2019

Jestliže země Evropské unie neomezí dopravu závislou na fosilních palivech, s nejvyšší pravděpodobností se jim nepodaří snížit emise dost na to, aby se dokázaly zbrzdit oteplování klimatu a dosáhnout cílů Pařížské dohody. Ve své nejčerstvější zprávě to konstatuje Expertní rada evropských akademií (EASAC), která sdružuje akademie věd členských zemí EU, Norska a Švýcarska.

20. 03. 2019

Čím dál častější a delší období sucha střídají silné povodně, průměrné teploty vzduchu a vody vzrůstají. Klimatické změny se promítají do kvality českých vodních nádrží i do života, jenž se v nich odehrává. Nejviditelnější známkou je zelená kaše sinic, která leckde hyzdí rybníky a přehrady už začátkem léta. Většina změn vodního života ale probíhá skrytě, nejen na ně se ve svých výzkumech zaměřují vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. V pátek 22. března si připomínáme Světový den vody. Zajímavostem o vodě se věnují články aktuálního čísla časopisu A / Věda a výzkum, následující text je jedním z nich.

20. 03. 2019

Bezlepková pšenice pro celiaky nebo tzv. zlatá rýže obohacená provitaminem A, která by mohla zabránit oslepnutí tisíců dětí v rozvojových zemích… Nejen tyto ale i další druhy geneticky upravených plodin jsou možnými potravinami budoucnosti. Jejich vývoji a uvedení do praxe ale v mnoha částech světa – například u nás v Evropě – brání legislativa. Přestože šlechtění měnilo dědičnou informaci rostlin odpradávna, současné metody vzbuzují obavy, uvedl v pondělí 18. března na své přednášce Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.