Zahlavi

Předsedkyně navštívila Biologické centrum v Českých Budějovicích

21. 09. 2017

Čtvrté největší pracoviště Akademie věd, Biologické centrum, navštívila ve středu 20. září předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová s místopředsedou Zdeňkem Havlasem. Společně s vedením ústavu prošli rozsáhlý vědecký komplex, který se postupně budoval v Českých Budějovicích od sedmdesátých let minulého století. Kromě vědeckých témat tak byl při diskusích a prohlídce budov věnován prostor i plánům na generální obnovu areálu.

„Pokud bychom dále váhali s revitalizací obou našich areálů, hrozí reálné nebezpečí, že zde zanecháme pro příští generace skanzen vědeckých pracovišť, do kterých budeme jen těžko získávat mladé posily ze zahraničí i z domova,“ poukázal na klesající životnost staveb a nutnost jejich modernizace ředitel Biologického centra Libor Grubhoffer. Zároveň představil koncepci modulové obnovy areálů, která umožní revitalizaci po jednotlivých etapách, kdykoli se na ně podaří získat finanční prostředky.

Předsedkyně Eva Zažímalová, místopředseda Zdeněk Havlas a ředitel Biologického centra Libor Grubhoffer

Boj s klíšťaty

Modernizace se v minulém roce díky dotaci Akademie věd dočkala už jedna z budov Parazitologického ústavu, kde byly rekonstruovány chovy zvířat a přistavěny laboratoře pro nové týmy molekulárních biologů. Zde se setkala předsedkyně Zažímalová a místopředseda Havlas například s držitelkou prestižního ERC grantu Alenou Panicucci Zíkovou, která se s nimi podělila o čerstvé objevy z výzkumu molekulárních struktur parazita Trypanosomy brucei, nebo s pracovníky biologicky zabezpečené mikrobiologické laboratoře BSL3, kteří aktuálně testují látky s vysokým účinkem proti viru klíšťové encefalitidy a viru Zika. Další zastávkou byl chov klíšťat - nezbytné zázemí Parazitologického ústavu, které celoročně dodává živé parazity všem laboratořím studujícím klíšťata a jimi přenášených onemocnění.

Zastávka v chovu klíšťat

Parazitologický ústav je stejně jako Entomologický ústav největším a zároveň nejstarším ze všech pěti původně samostatných akademických pracovišť, nyní spojených pod Biologickým centrem. V letošním roce si oba tyto ústavy připomínají 55. výročí svého založení. Přibližně stejně starý je i unikátní chov hmyzího škůdce obaleče jablečného, jejž ukázal hostům ředitel Entomologického ústavu František Marec při prohlídce nově rekonstruovaného insektária: „Jsou to generace, které se nikdy nesetkaly s insekticidy,“ vysvětlil jedinečnost chovu nenápadného motýla.

V insektáriu

Kovy v rostlinách

Oproti hmyzím sbírkám je na Biologickém centru zcela nové Oddělení biofyziky a biochemie rostlin profesora Hendrika Küppera. Při své středeční návštěvě byli předsedkyně a místopředseda AV svědky instalace jednoho z nejdražších přístrojů, který právě dorazil do nově vybudovaných prostor Ústavu molekulární biologie rostlin. Je jím spektrometr pro měření ultranízkých koncentrací kovů, který se stane srdcem nové Laboratoře ultrastopové analýzy. Ta bude sloužit nejen vědeckému týmu Hendrika Küppera pro analýzy kovů v rostlinách a životním prostředí, ale bude přístupná i pro spolupráci s výzkumnými, státními a průmyslovými institucemi a bude mít rozsáhlý dopad v regionu nad rámec výzkumu Biologického centra.

Instalace spektrometru

Poslední zastávkou českobudějovické návštěvy předsedkyně Zažímalové byl druhý areál Biologického centra, v němž sídlí Hydrobiologický ústav a Ústav půdní biologie. Společným úsilím vědců z těchto dvou pracovišť a jejich spolupracovníků z Jihočeské univerzity, Karlovy univerzity a České geologické služby zde byla vybudována Národní infrastruktura SoWa (Soil&Water), která poskytuje badatelské zázemí pro zájemce z různých odvětví a oborů týkajících se půdních a vodních ekosystémů. Je to jediné vědecké pracoviště v České republice, které umožní studovat vzájemné vazby půdy a vody na úrovni jednotek metrů až po rozsáhlé ekosystémy v rámci celé krajiny.

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také