Jak prožíváme štěstí? Předsedkyně si prohlédla Sociologický ústav

Představy Čechů o vlastním bydlení, lidské štěstí i volební průzkumy, to jsou témata, která zazněla při návštěvě vedení Akademie věd v Sociologickém ústavu. Předsedkyni Evu Zažímalovou tam doprovázel místopředseda Pavel Baran a členky Akademické rady Taťána Petrasová a Markéta Pravdová.

Odstíny české společnosti

Ředitel ústavu Tomáš Kostelecký na úvod zavtipkoval, že si připravil genderově vyváženou prezentaci. To se nakonec v ústavu, pod jehož hlavičkou funguje specializované pracoviště Národní kontaktní centrum – gender a věda, dalo očekávat. Vedoucí tohoto centra Marcela Linková a zároveň předsedkyně Rady instituce, která patří k nejvýraznějším tvářím ústavu, se diskuse s vedením také zúčastnila.

Místopředsedu Pavla Barana pak zajímalo, jak se proměnila a proměňuje česká společnost. Podobné otázky si sociologové kladou i v knize nazvané 47 odstínů české společnosti. Titul z roku 2015, který je momentálně nejprodávanější sociologickou publikací z produkce ústavu, se zabývá se mimo jiné tím, co si Češi nalhávají sami o sobě, co si myslí o Sametové revoluci a proč nedůvěřují institucím.

Ředitel ústavu Tomáš Kostelecký představuje úspěšné publikace

Postfaktická doba?

„Ocitáme se v postfaktické společnosti a klademe si otázku, na základě čeho se lidé vlastně rozhodují. Například ve 30. letech byla společnost poměrně předvídatelná: pokud jste věděla, kde daný člověk bydlí a kdo byl jeho tatínek, tak jste mohla vsadit tisíc dolarů na to, koho bude volit,” rozvíjel téma o české společnosti ředitel Tomáš Kostelecký. Tento názor opírá i o vlastní šetření, je totiž spoluautorem publikace Koho volí Vaši sousedé?, která zkoumala volební chování na našem území od roku 1920 až do současnosti.

Předsedkyni Evu Zažímalovou doprovázel i místopředseda Pavel Baran či členka Akademické rady Markéta Pravdová

K paradoxům postfaktické společnosti patří i to, že je sice zásobena kvantem dat na internetu, na stranu druhou se v nich lidé přestávají orientovat a ztrácejí souvislosti, což otevírá prostor nejrůznějším manipulacím. To je i jeden ze současných projektů ústavu, na kterém sociologové spolupracují s kybernetiky a knihovníky – jaké informace jsou vlastně ještě relevantní?

Předsedkyně Eva Zažímalová v tomto ohledu vidí větší úlohu Akademie věd: „Myslím, že by měla aktivněji vystupovat ve veřejném prostoru, dodávat odborné vyjádření a fungovat jako jakýsi korektiv.”

Panelová šetření

Sběr takzvaných „velkých dat” (big data) patří k současným trendům v sociologii podobně jako například panelová šetření, což je obdoba časosběrné metody, jakou využívají například dokumentaristé. „Znamená to, že se v průběhu let opakovaně vracíme do stejných rodin, což je finančně i časově poměrně náročné,” vysvětluje Tomáš Kostelecký. Naopak jako určité riziko vidí současný příklon k získávání informací od internetových panelů respondentů, které sice velmi rychle generují data, na druhou stranu vedou i k poněkud diskutabilním výsledkům, protože zájemci o účast v takových panelech nejsou zpravidla vybíráni dostatečně rigorózními metodami.

Sociologové Marcela Linková a Martin Lux, vpravo vedoucí sociálněvědného datového archivu Jindřich Krejčí.

„Sociologie je obor, který může hodně těžit z interdisciplinarity,” poznamenala Eva Zažímalová s tím, že i vědci ze III. vědní oblasti mají šanci uspět ve špičkových mezinárodních programech typu grantů ERC. Výhody takové spolupráce mezi obory se ukazují v mnoha studiích, jako jsou třeba ty zaměřené na socioekonomii bydlení. Příkladem jsou práce sociologa Martina Luxe, který se věnuje bytové politice a rizikům na trhu s bydlením a spolupracuje přitom i s psychology, ekonomy či architekty. Je spoluautorem knihy Social Housing in Transition Countries, kterou vydalo prestižní nakladatelství Routledge.

Jak šťastné jsou pracující matky?

Další mezinárodně úspěšnou autorkou ústavu je Dana Hamplová, která se dlouhodobě věnuje výzkumu životní spokojenosti a tomu, jak prožíváme štěstí. V lednu zveřejnila studii Does Work Make Mothers Happy?, která zkoumá vztah práce a pocitu štěstí mezi matkami dětí do tří let. Na základě dat z třiceti zemí v období let 2004-2014 se ukazuje, že matky na volné noze (a potažmo i ty pracující na částečný úvazek) jsou obecně spokojenější než ty, co se do práce vrací na plný úvazek. Výzkum měl takový ohlas, že o něm referovaly i londýnské The Times.

Autorka úspěšné studie o tom, jak šťastné jsou pracující matky, Dana Hamplová

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Přečtěte si také

• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
• Publikace Nakladatelství Academia zvítězily v soutěži Slovník roku