Inovátor i outsider Harald Rose převzal ocenění v Brně

Fyzik Harald Rose z univerzity v německém Ulmu je zářným příkladem vědeckého outsidera, kterému nikdo nevěřil, ale který vytrval a od základů změnil možnosti lidského poznání v oblasti elektronové mikroskopie. V pátek 8. června převzal v Ústavu přístrojové techniky AV ČR nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR, Čestnou medaili De scientia et humanitate optime meritis.

Profesor Harald Rose se zabývá návrhy čoček pro elektronové mikroskopy. Nejpokročilejší takové přístroje dnes umožňují ukázat jednotlivé atomy v látce a dokonce je jeden po druhém chemicky zkoumat. Dosahují až 10 milion-násobného zvětšení: i ty nejdrobnější viry jsou zvětšeny na velikost dlaně, nejmenší bakterie na velikost autobusu. Obyčejný světelný mikroskop zde zaostává více než tisícinásobně.

Nejvyšší ocenění Akademie věd ČR předala prof. Haraldu Rosemu ředitelka Ústavu přístrojové techniky AV ČR Ilona Müllerová

Elektronové mikroskopy ale neměly takovéto schopnosti odjakživa. Běžné elektrické a magnetické „čočky“, které v nich usměrňují svazek urychlených elektronů, dávaly při velikém zvětšení beznadějně rozmazaný obraz.

Když předběhnete svou dobu

Profesor Rose přišel s návrhy neobvyklých, inovativních kombinací složitě tvarovaných elektrických a magnetických „čoček“ pro urychlené elektrony, které dovolují dosáhnout dech beroucí ostrosti obrazu. Svými výpočty předběhl dobu – jeho řešení totiž dlouho nešlo v praxi realizovat pro nedostatečnou stabilitu tehdy dostupných elektrických přístrojů. Vědecká komunita proto byla vůči této možnosti nesmírně skeptická a Roseho tým léta těžce sháněl finance pro svůj výzkum. Když v roce 1991 nasnímali jako první na světě fotografie atomů, pravidelně seřazených v krystalu, prestižní časopis Nature dokonce s nedůvěrou odmítl tento průlomový výsledek publikovat.

Po slavnostním aktu v aule Ústavu přístrojové techniky AV ČR přednesl prof. Rose přednášku na téma „Současnost a budoucnost elektronové mikroskopie“, oboru, který sám významně ovlivnil

Dnes je ovšem profesor Harald Rose uznávanou postavou a jeho „brýle pro elektronové mikroskopy“ jsou široce používány v nejpokročilejších přístrojích. Umožňují určit polohy atomů s přesností na jednu setinu šířky toho nejmenšího atomu. Profesor Rose je autorem více než 200 vědeckých článků a držitelem více než 100 patentů v oboru elektronového zobrazování. V současné době se zabývá projektem sub-atomárního zobrazování pomocí elektronů s co nejnižší energií (SALVE), které dovoluje zkoumat i velmi citlivé látky.

Vědec, milovník vína i kapitán hokejového týmu

Harald Rose se narodil v roce 1935 v Brémách rodičům, kteří byli velmi matematicky nadaní. O tatínka přišel ve válce a spolu s maminkou a bratrem žili i mnoho let po válce v tísnivých podmínkách v ruině, která z jejich domu zbyla po bombardování. Při studiích na univerzitě si přivydělával jako stavební dělník, než si jej všiml zakladatel oboru elektronové optiky, profesor Otto Scherzer, a nabídl mu placené místo asistenta. Profesor Scherzer v 30. letech prokázal, že u běžných elektronových čoček jsou některé obrazové vady nevyhnutelné, a snil o tom, že jednoho dne bude tato překážka překonána a bude možné zobrazovat jednotlivé atomy. Jeho žák Harald Rose tento sen dovedl o půl století později k úspěšné realizaci.

Profesor Rose je ženatý a má dvě dcery. Je nadšeným sportovcem (do svých 50 let byl dokonce kapitánem hokejového týmu), milovníkem a znalcem vína a dodnes ve svých 83 letech vášnivým hráčem tenisu.

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR z podkladu Ústavu přístrojové techniky AV ČR, dr. Z. Pokorná
Foto: Fundación BBVA https://www.frontiersofknowledgeawards-fbbva.es/galardonado/harald-rose-2/ a archiv Ústavu přístrojové techniky AV ČR

Přečtěte si také

• Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
• A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
• Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
• Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
• Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
• Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
• Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
• Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
• A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách
• 10. ročník soutěže Věda fotogenická: železo, dračí krev a broučí predátor