Zahlavi

Frustraci ve třetí čtvrtině zažívají kosmonauti i lidé v covidové izolaci

18. 01. 2021

Poznej svého nepřítele, říká staré moudro. Protivník, se kterým již rok bojují lékaři a vědci po celém světě, nese jméno covid-19. Výrazně infekční virus, který nemoc způsobuje, uvrhl miliony lidí do nechtěné karantény. Omezení volného pohybu, nedostatek sociálních kontaktů i možností sebeuplatnění ovšem přináší frustrace. Tomu, jaké je prožívání v izolaci, se věnuje kosmická psychologie a právě ze studia chování vesmírných posádek je znám takzvaný fenomén třetí čtvrtiny. O co jde a jak tuto náročnou fázi překlenout, píše na blogu Psychologického ústavu AV ČR psycholožka Iva Poláčková Šolcová.

Pár metrů čtverečních, stále stejné zdi, pořád ty samé předměty. Nebýt jasného rozvrhu úkolů, každý den by se podobal jako vejce vejci. Čas je ale veličina, která přestává mít jasné obrysy a stává se čím dál rozplizlejší. A vize nějaké změny stále ještě v nedohlednu. To na dobré náladě nepřidává.

Situace známá mnohým z nás ze současné dennodenní reality. Pandemie koronaviru lidi uzavřela v lepším případě v jejich domovech, v horším případě je zdravotní potíže přivedly do nemocnic, kde jsou izolováni na covidových jednotkách.

Psychologie ve vesmíru
Pocity izolace ale zažívají i jiní, a to dobrovolně: kosmonauti ve vesmíru, námořníci na volném oceánu i ti pod hladinou uzavření v ponorce, výzkumníci v polárních oblastech při vědeckých expedicích nebo jedni či druzí při simulovaných testech odolnosti před výpravou samou. Jejich pocity se zabývá takzvaná kosmická psychologie, jež získala název podle svého hlavního cílového zdroje dat. Ve chvíli, kdy se člověk dokázal dostat za hranice zeměkoule a pronikl do vesmíru, totiž vyvstaly zásadní otázky: jak pobyt mimo planetu, mimo běžné životní podmínky působí na tělesné funkce člověka a co dělá s jeho psychikou? Právě izolace je v tomto vědním oboru velkým tématem.


Život na orbitě je velmi osamělý, své o tom ví americký astronaut Andrew Feustel.

Za několik desetiletí výzkumu kosmická psychologie dokáže nabídnout mnoho postřehů, které se nemusejí týkat jen těch, kdo pracují na Mezinárodní vesmírné stanici nebo antarktické stanici Concordia. Rok 2020 připravil lidem na Zemi a i v teplejším podnebném pásmu, než má Antarktida, jakýsi „simulovaný test odolnosti“. A tak lze počítat i v případě koronavirových karantén s některými zákonitostmi, jež jsou typické pro prožívání v extrémních podmínkách.

Vědci již před třemi dekádami zavedli pojem fenomén třetí čtvrtiny. Vypozorovali totiž, že zhruba po uplynutí poloviny jakéhokoli období, ať už to je zkouškové období, sportovní utkání nebo dlouhodobá izolace, přichází krizová fáze. „Je to fáze všeobecné nepohody a nepohodlí, kdy dochází k nárůstu napětí, konfliktů, stížností, negativního prožívání, komunikačních přešlapů, k celkovému uvolnění disciplíny a ukázněnosti,“ říká Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu AV ČR, jež se vedle kosmické psychologie zabývá psychickou odolností a osobním růstem člověka nebo jeho emoční stránkou.

Fenomén třetí čtvrtiny je tedy pojem poměrně mladý, nicméně jev je starý jako lidstvo samo. „Už pouštní otcové hovořili o krizi poledne. A podobné popisy se objevují napříč historií a písemnictvím. Nicméně to není nijak ojedinělý úkaz, zažívá ho každý z nás i dnes. Vzpomeňte třeba na letní prázdniny – na den, kdy se červenec přelil do srpna a na související pocit frustrace, zklamání a prázdnoty, že začíná už druhá půlka prázdnin. Anebo fotbalové utkání – málokdy se dá na začátek druhého poločasu koukat, dokud hráči krizi nepřekovají,“ nabízí příklady Iva Poláčková Šolcová.

Přeprogramujme hodiny ve své hlavě
Jak z krize ven? Účinnou strategií je přerámovat časový úsek. Jeho délku si mysl stanovuje sama, je to nevědomý proces. U někoho to může být jedno utkání, u jiného jedna sezona. Jakmile ale začnou přicházet negativní pocity, je načase zavést protiopatření, která rozptýlí vědomí začátku druhé poloviny. „Jedním z nich je humor a cílený optimismus. Prostě si děláme legraci, rozesmáváme ostatní, vtipkujeme, i když do smíchu je málokomu. Dalším je kognitivní přerámování jednoho období na období vícero, takové náhlé otočení našich vnitřních přesýpaček, které psychiku uspokojivě zmate,“ radí psycholožka.


Na jaře natočila Iva Poláčková Šolcová sérii videí s blogerem AV ČR Zvědem.

To, že aktuální zápolení s pandemií není časově jasně ohraničené, není na závadu, spíše hraje cílené práci s vlastní psychikou do karet. „Období jako třeba zmíněné prázdniny, o kterých přesně víme, jak dlouho budou trvat, je pro nás těžší přerámovat, zatímco ta, kde je čas fluidní, můžu dělit na další a další úseky.“ I proto Iva Poláčková Šolcová navrhuje, abychom si v mysli nastavili symbolický předěl: přichází nové období, kdy se vše může posunout správným směrem – období vakcinace.

Jak také vědkyně, jež se na konci loňského roku zapojila do programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo, upozorňuje, nebuďme příliš kritičtí, nezlobme se na sebe ani na své okolí či do jisté míry ani na politické činitele, že tuto těžkou dobu nezvládáme na jedničku. Z výzkumů mezi posádkou kosmických letů vyplývá, že ani vysoce trénovaní jedinci se pocitům zmaru a špatným náladám v třetí čtvrtině nedokážou zcela vyhnout. 

Nad fenoménem třetí čtvrtiny se Iva Poláčková Šolcová podrobněji zamýšlí ve svém příspěvku na blogu Psychologického ústavu AV ČR.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jan Jirkovský, NASA

Přečtěte si také